V principu souhlasím, ale obávám se, že dnešní úroveň pedagogické fakulty je taková, že se prostě nikomu schopnému nechce s ní ztrácet čas.

Na některé ZŠ je problém vydržet učit, tak to někteří studenti PedF "řeší" tak, že si studium prodlouží a získají diplom pro střední školu. Před 40 a více lety nemožná věc. Na střední škole učili pouze absolventi přírodovědecké nebo filosofické fakulty. Pokud chtěl absolvent PedF učit na kvalitní střední škole, musel si celé náročné studium absolvovat dálkově, žádné uznávání nějakých zkoušek neexistovalo. Takže to rozvolňování a snižování náročnosti začalo už momentě, kdy kdejaký pajdák  začal produkovat učitele středních škol (ještě za socialismu). Pak přišel převrat, povolání učitele začalo být málo lukrativní, takže se šlo dolů ještě více. Čemu se chcete divit dnes, kdy náročnost už se nesmí aplikovat nikde, napříč celým školstvím. K tomu pořád nějaké výmysly z ministerstva, změna stíhá změnu. Tady je potřeba změna jediná a radikální, zeštíhlovat odshora až dolů, zpoplatnit studium na VŠ, zavést systém stipendií a nenechat lenivět nadané. Jinak ty fakulty budou chrlit nezaměstnatelné absolventy všelijakých pseudooborů jak o závod. Střední školy by se musely přizpůsobit, protože nikdo by neměl zájem platit VŠ studium dítku, které je "díky" střední škole nezvládne. Takové radikální kroky se ale nikdo neodváží udělat.

Děs který mne přepadl po přečtení blogu potvrdil i diskutující pan Vykoupil. Do starobního důchodu jsem odešel asi měsíc před ekonomickými změnami roku 1989.

Učil jsem na střední průmyslové škole. Je faktem, že to politické opentlování škol na průmyslovky nedolehlo v takovém rozsahu jako na školy všeobecného vzdělávání.

Dá se i tvrdit, že pedagogické principy vyučování nebyly touto komunistickou dobou nijak narušeny.

K popisovanému stavu došlo tím, že nebyly přesně vymezeny základní pojmy uplatňované v demokratickém systému. Není asi až do dnešních časů vymezen rozdíl v pojmech demokracie a svoboda. Někdy bezostyšně a někdy záměrně se zaměňují.

DEMOKRACIE je politický systém založeny na svobodě občana vyjádřit názor, zejména tím, že může do zastupitelských orgánů delegovat někoho z těch, kteří chtějí těmi zástupci být. Může se i tohoto práva vzdát.

SVOBODA to je možnost si demokratický systém, pěstovat , kultivovat i humanisticky využívat. Je založena na morálních kvalitách občana a to až tak, aby jeho svobodný projev či čin, jiného občana ve svobodě neomezoval. Když jsme tyto výdobytky lidské civilizace měli, tak se někteří spoluobčané začali chovat jako hovada urvaná z řetězu. Ve školách tito osvícenci začali překopávat učební plány, vylepšovat osnovy dle své libovůle, zakládat nové studijní obory, zakládat soukromé školy a mnohá další zlepšení....... Stát jako garant kvalitního vzdělání budoucích svých generací, byl odtlačen do role přihlížejícího, protože jakékoliv námitky kohokoliv byly odmítány tím, že přece žijeme ve svobodném systému. Stát, aby byl spravedlivý, tak na tyto nemravnosti začal přispívat stejně jako na státní školy. V dnešní době již sklízíme ovoce tohoto zmatení pojmů. Je to sklizeň neradostná, smutná, až tragická. Řada mladých lidí, kde ve výchově selhala i rodina, jsou dnes nešťastníci, co jsou těžko zaměstnatelní pro značnou neschopnost, která na nich byla spáchána pod heslem svobody a modernirace.

Ano, je to tak. Moc hezky napsáno, ale diskuse asi nebude. Jak nemůže náš čtenář nadávat autorovi, záporákovi z článku nebo ostatním diskutujícím, tak je mimo. Já mám po 35 letech ještě pořád pedagogický optimismus, ale v posledních pár letech mne začíná přecházet. Nějak už nejde vidět klady nikde, dřív to rozzářil jednou za čas nějaký šikovný absolvent, ale ti takřka nejsou nebo ten talent nějak promrhají a místo toho ze všech stran jen komplikace. Učitel míval autoritu i ve vedení obce, dnes ji má tak max. ve třetí třídě. Spratek na vás pošle rodiče rovnou i s právníkem a já se bojím, že uvažuje i o najatém zabijákovi. Kdyby si tak uměl spočítat, jestli mu na něj stačí úspory.