Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Technický stav autobusů nejen soukromých...

Autobusy veřejné hromadné dopravy jsou často v žalostném stavu. A vůbec to nemusí být vůz soukromého majitele.

Použila jsem autobusový spoj mezi Českými Budějovicemi a Prahou, jedoucí přes Týn nad Vltavou, Tábor, Votice, Benešov, Olbramovice...

Byla neděle ráno a přijela pěkná „šunka“.

Snad dojedeme v pořádku, pomyslela jsem si a svěřila jsem se do rukou ČSAD Jihotransu.

Ve Voticích přistoupili čtyři ženy, podle jejich hovoru zřejmě jely na směnu do nemocnice do Benešova. A za Voticemi začal autobus podivně signalizovat, myslela jsem, že zapomněl vrátit blinkr, ale pískání zesilovalo a zrychlovalo, až se spojilo v nepříjemný kvikot. Osmělila jsem se a zeptala se řidiče, co to znamená.

„Nevím, nějaká závada, musím to zjistit...“

Zastavil až na zastávce v Olbramovicích, kde čekal další pasažér. Nic netušícímu cestujícímu prodal jízdenku a šel zjišťovat závadu.

I já jsem vystoupila a šla se podívat, co za tím vězí. Řidič otevřel motor a jal se telefonovat:

„Franto, jsi na dílně? Zavolej mi zpátky...“ a vypíná mobil, aby mu nežral jeho kredit.

Za chvíli mu Franta volá zpátky: „...hele, asi praskla hadička od oleje, je za námi čára...,“ jednou rukou telefonuje a druhou otvírá různé úložné prostory z boků autobusu. Z jejich hovoru jsem pochopila, že tento řidič v tomto autobuse na této trase jen zaskakuje, takže ani neví, kde má hledat nářadí a už vůbec ne, kde má hledat nějaký náhradní díl...

Franta radí a řidič řádí a řešení v nedohlednu. Mám zlost, nemám ráda neznalost, ani nekonečné čekání...

Vrátím se do autobusu a ostatním cestujícím oznámím (já vím, že mi to nepřísluší...ale...): „Autobus má poruchu a jak to tak vypadá, asi se jí nepodaří jen tak odstranit. Takže jestli někdo spěcháte, zkuste si to nějak zařídit...“ vybídnu cestující s neurčitým úsměvem.

Hned ke mně přijde poslední přistoupivší a povídá:

„Já bych tedy chtěl vrátit jízdné...“

Hm, tak to jsem si pěkně zavařila. Jenže:

„Promiňte, to si musíte domluvit s řidičem.“

„Já jsem myslel, že Vy byste mohla...“

„Hm, jenže já s touhle firmou nemám nic společného, jen to, že s nimi cestuji zrovna jako Vy. Ale protože, sama nemám ráda čekání bez známého důvodu a jsem zvyklá oznamovat poruchy, tak jsem to prostě udělala i tady, byť je to věcí řidiče,“ ale to byste se asi nedočkali...

Štve mě to jednání, pořád dělají všichni školení řidičů, školení o bezpečnosti práce …, ale jak jednat s lidmi, to asi ne!

Mezitím se řidič vrátí k volantu a tento poslední cestující chce hned vrátit vstupné. Řidič mu je vrátí, ale vzápětí si to rozmyslí:

„Počkejte, musíte mi je dát zpět, protože já Vám je můžu vrátit jen do pěti minut od vystavení jízdenky, ale to už je víc!“

„!?!“ diví se brýlatý pán středního věku, nezmůže se na slovo a peníze mu vrátí. Zjevně nechce bojovat s úředním šimlem.

„Peníze Vám vrátí stanice, která vypravila autobus. V tomto případě Jihotrans České Budějovice nebo na pobočce v Týně nad Vltavou.“

Tak to mám štěstí, pomyslím si v duchu a rychle si spočítám, že se tomu pánovi opravdu vyplatí pro svých 60Kč jet, psát, telefonovat. V prvním případě by procestoval dvakrát tolik a půl dne v tahu, v druhém a třetím případě, by náklady byly nejméně polovinou vráceného jízdného!

„Co budete dělat?“ ptám se na další postup zákazníka a přisadím si: „Já bych rozhodně peníze podruhé řidiči nedala.“

Pán se jen usměje a dá mi za pravdu. Přivolá si příbuzné na pomoc a do Prahy vezme i mě a ještě jednoho pasažéra.

Z dobrodince se vyklubal pan profesor vysoké školy technické, i když vypadal spíš na trempa sedmdesátých let, který jede na sympózium do Švédska a hned v pondělí v 10 má úvodní přednášku! Takže pokud by zmeškal dnešní letadlo, tak škody by byly nedozírné.

S vrácením jízdného nebyly žádné potíže. A ostatní cestující se dopravili do místa určení různě: odvážní stopem, jiní taxíkem a ostatní dalším okolojedoucím spojem stejného dopravce... :-)

A já dnes jedu za hranice všedních dnů standartním autokarem (větrání jen okénkem...), tak uvidíme jaké překvapení nám to přinese :-)

Autor: Dagmar Prachová | neděle 11.5.2008 16:59 | karma článku: 13,09 | přečteno: 1452x
  • Další články autora

Dagmar Prachová

Postřehy třídní učitelky

"Mé děti jsou hodně citlivé. Když přijdou do kolektivu, který má jasný řád, kde se musejí zasunovat židličky, vše uklízet na své místo a nejde moc o individuální a kreativní prostředí,

24.4.2017 v 19:21 | Karma: 30,46 | Přečteno: 1523x | Diskuse| Společnost

Dagmar Prachová

Generál Sherman

Je vysoký 84 m, obvod měří 31 m, váží 1 900 000 kg a obsah cca 1 500 m3. Jeho stáří se odhaduje na 2 300 až 2 500 let!!!

24.8.2016 v 22:05 | Karma: 22,40 | Přečteno: 915x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Koldom

ten nejznámější je ve Zlíně. Je to zajímavá stavba, která vznikla v padesátých letech a někteří z prvních obyvatelů zde žijí dodnes. Dům stále slouží svému původnímu účelu. Tedy hlavně

27.7.2016 v 11:11 | Karma: 21,55 | Přečteno: 910x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Silvestrovská

procházka krásným městečkem, kde častým cílem lázeňské vycházky je území ,,Kalouskovo" či "Šťávovo"...

10.2.2016 v 6:41 | Karma: 9,26 | Přečteno: 299x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Jaro

Za okny bubnuje déšť a já se jen modlím, aby zima šla o kus dál. Já chci jaro! Pár dní teplejších a

10.2.2016 v 0:09 | Karma: 8,59 | Přečteno: 119x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Krumlovem

letem světem. I když je jen málo času, stojí za to projít se Českým Krumlovem. Vždyť za dvacet minut se dá toho toooolik stihnout

29.12.2015 v 20:13 | Karma: 18,20 | Přečteno: 559x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Sváteční ráno

Jen vstát a jít, je tu nové ráno, den mě láká nový život žít, hlavu si vyčistit, foťák s sebou vzít a jít tu

26.12.2015 v 13:45 | Karma: 18,97 | Přečteno: 307x | Diskuse| Ostatní

Dagmar Prachová

Podzimní reqiem

Podzim skončil, ale já stále nemohu zapomenout na ty krásné záběry jednoho jasného slunečného odpoledne. Tady je jedna jeho část. Pojďte se projít se mnou...

22.12.2015 v 0:44 | Karma: 14,75 | Přečteno: 255x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Antelope Canyon

Návštěva u indiánů. ,,Počkej až budeme u Indiánů. To něco uvidíš!" a viděla jsem. Ale až ráno, protože jsme

20.12.2015 v 18:47 | Karma: 16,40 | Přečteno: 411x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Chlum u Třeboně

ráj rybářů a cyklistů. Stará a Nová řeka, rybníky a rovinné cyklostezky. A především poutní místo nedaleko rakouských hranic.

18.10.2015 v 1:00 | Karma: 17,05 | Přečteno: 384x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Květov

Selské baroko. Co vedlo naše předky k výstavbě tak krásných stavení? Stojím před domem v němém úžasu a představuji si bohatého sedláka, statek plný lidí a obrovskými vraty právě

15.10.2015 v 0:00 | Karma: 20,06 | Přečteno: 357x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Barevné listování fotomatiné

Podzimní potulování krajinou, s paletou a štětcem šla bych ráda, však mám jen klacky botky a batoh na záda, vystačit si musím s kamerou

13.10.2015 v 7:00 | Karma: 16,66 | Přečteno: 316x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Svítání

Podzim jak má být a ranní procházka potěší. Chce to jen vstát a jít a foťák s sebou mít a ten okamžik zachytit...

28.11.2014 v 0:00 | Karma: 10,45 | Přečteno: 362x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Vietmamky, síťovka, brambory, otřes mozku, kolo a já

Kolo mě doprovází asi od tří let a život bez něj si nedovedu představit. Moje první kolo byla vlastně tříkolka, která měla jedno velké kolo a vzadu dvě malá. Když už jsem si připadala hodně "velká", odmontovali mi kluci zadní osičku se dvěma koly a dali mi tam stejné velké kolo jako bylo vpředu. Panečku, to byla jízda! Na nožky "Jarmilky" a už jsem drandila.

28.4.2014 v 1:19 | Karma: 12,33 | Přečteno: 543x | Diskuse| Cestování

Dagmar Prachová

Hladké přistání (fotomatiné hahaha)

Život přináší spoustu směšných situací. Jak jsem spadla do kopřiv, jak jsem spadla z kola, když mě vzala šína... Jedu na kole a najednou koukám, že

13.4.2014 v 22:23 | Karma: 20,70 | Přečteno: 1766x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Živý nebo plyšový (fotomatiné hahaha)

Pořád jenom kočky a pejsci... králíčka si pořiďte! Nikdy jsem si nemyslela, že si s ním tak užijeme. Samozřejmě jako každý domácí mazlíček si vás omotá kolem prstu nebo se vám taky omotá

13.4.2014 v 20:22 | Karma: 17,16 | Přečteno: 621x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

San Francisco čtyřiadvacátá

je ulice známá svými sprejerskými výtvory. Bydlí tu hlavně Mexikánci a Portorikánci a svými díly si zdobí svá obydlí obchody hospody auta... zkrátka

10.4.2014 v 0:01 | Karma: 15,05 | Přečteno: 489x | Diskuse| Cestování

Dagmar Prachová

Požár nebo slunce?

Obloha dovede divy. Jednoho srpnového večera zalila město podivná zlatá záře. Bylo po dešti a už se mi ven nechtělo. Venku byla "prádelna" a těžko se mi dýchalo. Nakonec jsem se přemluvila a pořídila několik snímků. Na víc nebyl

9.4.2014 v 0:01 | Karma: 14,59 | Přečteno: 532x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Kapličky

tentokrát Jihočeské. Do naší krajiny patří, stejně jako stromy, pole a rybníky. Vypovídají o našich předcích, připomínají

8.4.2014 v 0:01 | Karma: 24,56 | Přečteno: 766x | Diskuse| Fotoblogy

Dagmar Prachová

Západ slunce nad Pacifikem

Nedaleko Monterey Bay jsem měla to štěstí, že jsme to stihli a já mohla pořídit pár krásných fotek. celé to trvalo

3.4.2014 v 14:54 | Karma: 17,81 | Přečteno: 591x | Diskuse| Fotoblogy
  • Počet článků 114
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1356x
Píšu, protože můžu, fotím, protože mě to baví
promotion-and-affiliation