První jarní vánoční

Takové teplo jako bylo letos na Štědrý den snad ještě nebylo. Slunce opatrně vykukovalo a čerstvý vítr profoukl naší kotlinku. Ve vzduchu bylo cítit jaro a to se slunce teprve třetí den vracelo. Teploměr ukazoval 10° nad nulou stejně jako

Já bych chtěl hasičákyjá

v San Francisku.

To ráno nezačalo dobře

Město se utápělo v mlze

Přírodní cestou se nedalo jít

Mlha se válela všude

Na kopci to bylo lepší

V dáli bylo slyšet burácení nadupaných motorek a pohled dolů vypadal hrozivě. Zledovatělou cestou to moc rychle nešlo

Cesta u řeky vypadala mnohem lépe a teplo vylákalo cyklisty...

i turisty...

Chudák myška nepřežila oblevu

Teplo... mlha... chodců přibývá...

Obleva naplnila potok obvykle suchý

Zpět k městu

 I toto koryto bývá suché

mhy přibývá

Mlhy i chodců je stále víc...

Město zmizelo

Ba ne, ještě tu stále je a dokonce svítí slunce. To slunce může za všechnu tu mlhu. Vltava se ohřívá a vzniká pára...

A tady jsou ty motorky. Vánoční jízda Santů na motorkách se stává tradicí. Letos už pošesté se parta kamarádů motorkářů sešla a pomalu projela městem. Pro radost dětem. Cestou hází dětem bonbony a děti kulí oči.

Zajedou i ke hřbitovu, zapálit svíčky kamarádům, kteří neměli dost štěstí...

Jízdu zakončí na náměstí

Děti mají možnost potěšit se se Santou

A sdělit mu svá přání:

"...já bysem chtěl hasičáky...." ozve se třesoucí hlásek.

"No, uvidíme, co s tím uděláme" slíbí Santa.

Santa jede